Majitele domů čekají radikální změny. Nejen novostavby. Evropa si posvítí i na již stojící budovy

Budovy v Evropě spotřebují přibližně 40 procent energií a způsobují více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů související s energetikou. Autor ▪ Eliška Černá

Vlastníky domů čeká v následujících letech velký úkol. Zejména v Česku. Stačí se podívat kolem sebe – tuzemská města a vesnice jsou stále plné budov, které jsou energeticky nehospodárné, a to až mimořádně. V zimě z nich teplo utíká jak pára z hrnce. S tím se pojí zbytečně velká spotřeba energií. Vede nejen k vysokým platbám za ně, ale také zásadně přispívá ke vzniku emisí skleníkových plynů a globální změně klimatu.

Proto ministři energetiky členských zemí EU v úterý schválili evropskou směrnici, která povede k radikální proměně budov na starém kontinentě. Téměř všechny existující domy mají být do roku 2050 přeměněny na bezemisní. Všude, kde to jde, je potřeba zateplovat a střechy osazovat fotovoltaickými panely. A samozřejmě se zbavit kotlů na uhlí. Majitelé domů přitom mohou v mnoha případech i v následujících letech počítat se štědrými evropskými dotacemi.

Nová pravidla stanovují přísnější limity, které budou muset plnit. Výjimky dostanou například historické budovy, objekty určené k náboženským obřadům nebo budovy obranného charakteru. Už od roku 2030 začne bezemisní povinnost platit u novostaveb. O konečné podobě směrnice budou státy ještě jednat s Evropským parlamentem.

„V současné době se v Česku rekonstruuje zhruba jedno procento budov ročně. Z toho polovina nedokonale. To je málo. Abychom splnili naše cíle, musíme tempo rekonstrukcí dvakrát až třikrát zrychlit,“ upozorňuje Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21.

Domy v Evropě spotřebují přibližně 40 procent energií a způsobují více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů související s energetikou. Proto bylo podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) důležité shodnout se v rámci Rady EU na nové podobě směrnice zpřísňující podmínky pro energetický provoz budov.

„Dohoda také pomůže lidem podstatně ušetřit na energiích. Lepší a energeticky méně náročné budovy zvýší kvalitu života obyvatel a zároveň zlevní jejich účty za energie,“ uvedl Síkela, který jednání unijních kolegů řídil.

Podle Holuba ministři přijali směrnici v použitelnější podobě, než v jaké ji původně navrhovala Evropská komise, která s ní přišla. Ministry přijatá směrnice stanovuje průměrné zlepšování bytového fondu, kdežto ta od komise podle Holuba chtěla rekonstruovat všechny domy. „To by bylo strašně složité. Představte si, že byste měl jít někam na vesnici za nějakou babičkou a nutit ji do rekonstrukce,“ zamýšlí se Holub.

Do roku 2030 by se renovace mělo dočkat 15 procent energeticky nejnáročnějších nerezidenčních budov, do roku 2034 pak 25 procent. Státy se shodly, že pro označování zcela bezemisních budov zavedou v rámci systému energetických certifikátů kategorii A0. Mají také možnost nově využít i hodnocení A+, které budou splňovat bezemisní budovy, jež dodávají do elektrické sítě energii z obnovitelných zdrojů. V současnosti škála sahá od nejúspornější kategorie A po G.

Podle návrhu by od roku 2033 měly všechny rezidenční budovy mít v průměru lepší energetický štítek než je kategorie D. V současné době přitom energetická náročnost velkého množství budov sahá až do kategorie G, která označuje mimořádně nehospodárné budovy.

Jaký je současný český průměr v energetické náročnosti rezidenčních budov ale nikdo přesně neví. „Tyto statistiky neexistují, neboť neexistuje povinnost mít zpracovaný průkaz energetické náročnosti pro všechny budovy, jenom v případě prodeje nebo pronájmu. Pro zavedení této povinnosti bude muset být zpracována studie,“ sdělil HN Ján Čiampor, vedoucí oddělení hospodaření s energií z ministerstva průmyslu a obchodu. To také po schválení směrnice bude muset předělat svou dlouhodobou strategii renovací budov, kterou představilo v roce 2020 a na níž spolupracoval i Petr Holub.

„Směrnice musí zajistit co nejrychlejší renovace budov směrem k zateplení a osazení obnovitelnými zdroji a přesměrovat finanční toky od fosilní energie k čistým technologiím a k domácnostem,“ uvedla v tiskovém prohlášení Jitka Martínková, koordinátorka komunikace Klimatické koalice. Ta zastřešuje české neziskové organizace. Směrnice o energetické náročnosti budov je podle Martínkové obrovskou příležitostí posunout Evropu nejen k plnění klimatických cílů, ale i k zajištění energetické bezpečnosti a finanční stability domácností sužovaných energetickou krizí.

Developeři u bytových novostaveb už nyní navrhují prvky směřující ke snížení uhlíkové stopy, často právě v podobě fotovoltaických panelů na střeše. Dále používají tepelná čerpadla, řízené větrání, zelené střechy nebo retenční nádrže na dešťovou vodu. Jestli nová směrnice povede ke zdražení novostaveb, si developeři zatím netroufají odhadnout.

 V souvislosti s energetickou krizí žádají po developerech nízkoenergetické a udržitelné stavby také kupující. „Takové stavby nejen prokazatelně zvyšují kvalitu bydlení, ale rovněž snižují energetickou náročnost bydlení, a tedy i provozní náklady,“ uvedl analytik JRD Group Adam Greguš.

Výkonná ředitelka největšího rezidenčního stavitele v ČR Central Group Michaela Tomášková poznamenala, že energeticky úsporná řešení a prvky šetrné k životnímu prostředí u novostaveb ušetří až 50 procent nákladů na vytápění v porovnání například s bytem v panelovém domě.

 Šárka Tomanová, ředitelka aliance Šance pro budovy, připomněla, že bezemisní domy zapadají do nastaveného směru sledujícího cíle Pařížské dohody. Podle ní bude EU klimaticky neutrální   do roku 2050. „Za nás je to jenom potvrzení a nevychýlení z té dráhy. Směřujeme k větší soběstačnosti na zdrojích. Když se bavíme o udržitelnosti budov, tak řešíme nezávislost na zdrojích, využívání druhotných surovin a směřování k cirkulární ekonomice,“ řekla.

článek je z Hospodářských novin, ze dne 27.10.2022